KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Krušné hory
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 

Procházka hradem a zámkem HORNÍ HRAD Hauenštejn

Procházka hradem a zámkem HORNÍ HRAD Hauenštejn

Díky romantice rozeklaných skalních masivů a protékajících horských bystřin je hrad a zámek Hauenštejn jedním z nejkrásnějších a také nejtajuplnějších míst na středním toku Ohře.

Cesta na hrad nás vede podél kamenné ohradní zdi bývalé terasové zahrady pod Zámeckým vrchem. Za ohybem cesty se před námi náhle zjeví zámecká brána. Dnes celistvý dvoupodlažní objekt v sobě dosud v pravé části uchovává barokní strážní domek. Po přístavbě levé části v 80. letech 19. stol. dostala budova, tak jako ostatní části hradu a zámku, svou novogotickou podobu. Branou prolomenou ve středním štítovém rizalitu, nad kterou byl až do svého odcizení umístěn velký erb Buquoyů a průjezdem zaklenutým trojicí křížových kleneb, vcházíme na prostorné hradní nádvoří. Nalevo stojí trakt s monumentální arkádovou chodbou otevřenou trojicí širokých tudorských oblouků vedoucí ke šnekovému schodišti vetknutému do válcové věžice, směřujícímu do jednotlivých pokojů novogotického křídla a honosného Rytířského sálu.

Rytířský sál otevřený vysokými hrotitými okny s nádhernými gotizujícími kružbami byl přistavěn k obvodové zdi gotického paláce. Bedlivý návštěvník může v kamenném zdivu dosud nalézti i stopy po odstraněných opěrných pilířích. Jako zázrakem se zde zachoval originální dřevěný strop s vyřezávanou konstrukcí. Dvouramenným schodištěm ve středu Rytířského sálu lze sejít na dolní zahradu s centrální kruhovou fontánou. Odtud se otevírá nerušený pohled na jižní frontu zámeckých budov. Nalevo od Rytířského sálu se tyčí zdi jihozápadního paláce, ve spodní části gotického, ve vyšších patrech přestavěného renesančně. Na nároží je pod opadanou omítkou patrné malované renesanční kvádrování. Napravo od sálu stojí přistavěné novogotické křídlo s gotizujícím arkýřem v patře. Stejný arkýř byl vložen i do patra goticko-renesančního jihozápadního paláce.

Z nádvoří se naskýtá pohled na celý zámecký areál. V samém středu je dvouramenné vstupní schodiště do patra zámku a zadního hradu, za ním se vypíná gotická válcová věž. Budova sladovny napravo je posledním pozůstatkem hradního pivovaru, který byl zřejmě již koncem 19. století odbourán a na jehož místě vznikla terasa ohrazená zdí s romantickým cimbuřím. Nalevo se nachází gotický palác, rozšířený v období renesance o stáje prolomené v přízemí velkými arkádami, později zazděnými. Toto rozšíření zřetelně dokládá spára ve zdivu hned vedle vstupu do suterénu. V barokním období byl upraven v úřednický dům. Sklepní prostory původního gotického paláce jsou zaklenuty mohutnými kamennými klenbami a jsou situovány nad sebou v podélném směru s nádvořím. Horní sklep přístupný po mírných schůdcích má pod svou klenbou dodatečně vložené arkády, předělující celý prostor asi v jedné třetině délky. Do spodního sklepa lze sestoupit po dvouramenném schodišti, u kterého si můžeme povšimnouti, že jeho klenba je druhotně odbourána a napovídá tak, že schodiště původně ústilo přímo na nádvoří. Tento spodní sklep je již částečně zasekán do skály, která se zvedá prudce směrem k nádvoří. V příčce statického zesílení je vedle nik na postavení svíce proveden i důmyslný odvětrávací systém.

Po slavnostním schodišti lze vystoupat z nádvoří do patra paláce a vstoupit tak do jeho předsálí, nebo také tzv. starého sálu v prostoru mezi úřednickým domem a jihozápadním palácem. Původně zde bývala brána a později, zřejmě v renesanci sem umístili hradní kuchyni. Svědčí o tom dosud patrná topeniště ve zdi paláce. V suterénu jihozápadního paláce se nacházela zřejmě původní menší černá kuchyně. V interiéru paláce se nacházely ještě v padesátých letech 20. století vedle vzácných obrazů i krásná kachlová kamna a malované trámové a kazetové stropy.

Na skalnatém výchozu, na kterém se tyčí hradní věž, je dosud možno pocítit stopu pohnutých dějin hradu. Pověst praví, že právě zde byl zasažen při obléhání hradu v krvavé třicetileté válce útočící Švéd. Mělo se tak stát v roce 1642. Skála na místě jeho skonu prý stále vyzařuje energii a vnímavý návštěvník hradu tak může celý krvavý příběh vnitřně prožít znovu.

Přístupovou cestou podél paláce je možno dále pokračovat až k vyhlídkové terase. Ve spodní partii zde bývala umístěna latrína. Odtud nás již kamenné schůdky vedou na horní terasu, kde staneme pod velkou věží (bergfritem) vybudovanou v prostoru patrně nejstaršího hradního jádra. Je vysoká 15 m, zděná z lomového čedičového kamene a ukončená romantickým cimbuřím. Na ochoz věže vede vnitřní dřevěné točité schodiště. Vystoupání celkem sedmdesáti šesti schodů nás odmění krásným výhledem do krajiny. Severně se před námi zdvihá masiv Krušných hor, který východně a západně přechází v mírnější pás zalesněných vrchů podél Hornohradského potoka. Pohled jižním směrem, jenž nám otevírá krajinu Poohří a Doupovských hor, nám zároveň dokládá, jak je poloha hradu výhodná - sám ukrytý mezi kopci může úspěšně ovládat dění podél řeky i na samotné řece Ohři. Samotný areál hradu a zámku máme pod sebou jako na dlani.

Přímo naproti hradu se zdvihá ještě vyšší Zámecký vrch, který byl začleněn do obranného systému hradu a připomínán jako hrad Hauenštejn "svrchnější". Na jeho vrcholu stojí vznosná novogotická kaple vystavěná podle projektu B.Gruebera, vysvěcená roku 1851. Jednolodní stavba s vysazenou zvonicí, postavenou po bouři znovu roku 1901, obsahuje v průčelí honosný vstupní portál s fiálami, pro který zhotovil sochu Madony s anděly po stranách pražský sochař Josef Max, tehdy jeden z nejvyhledávanějších sochařů u nás. Loď byla zaklenuta třemi travé křížové klenby a kněžiště klenbou hvězdicovou. Na oltáři byl umístěn obraz Zvěstování Panny Marie, signovaný C. Goerkem s datací roku 1850. Po obou stranách tabernáklu byly výklenky obloženy leštěnými polodrahokamy, získanými při stavbě silnice z Klášterce do Měděnce. Nyní si ve zničeném a všeho pozlátka zbaveném interiéru hraje pouze vítr. I kaple tak čeká na své nové vzkříšení. Pod kaplí doporučujeme navštívit i rozsáhlé arboretum s obdivuhodným sortimentem rostlin a kultivarů takřka z celého světa.

Naše kroky mohou dále směrovat do podhradí. Teprve když sejdeme dolů do údolí, můžeme obdivovat polohu hradu na vysoké skalní ostrožně. Zejména pod nejstarším jádrem hradu spadá skála příkře k Hornohradskému potoku. Horskou bystřinu na svém toku pod hradem překlenuje několik dosud zachovaných kamenných mostků. V minulosti zde byla vybudována i soustava pstružích rybníků, jejichž obnova se rovněž připravuje. Pod Zámeckým vrchem s kaplí se nacházel starý poplužní dvůr z něhož se do dnešních dnů zachovala barokní stodola. Pod samotným hradem dosud stojí panská myslivna s dekorativním hrázděným zdivem. O kousek dál pak můžeme ještě spatřit velkou kamennou zeď. Je to pozůstatek po tenisovém dvorci z konce 19. století. V krajině upravené v rozsáhlý lesopark nám pak systém důmyslných průhledů umožňuje nacházet na hrad a zámek Hauenštejn další nevšední a poutavé pohledy.

Přímo ve vsi v podhradí se dosud dochoval soubor hrázděné lidové architektury, tolik typické pro zdejší oblast česko-německého pohraničí. Mezi nejstarší objekty patří nesporně dům čp. 13 s dřevěným výpletem omazaným hliněnou mazanicí v hrázděné konstrukci patra. Nad vstupem je dodnes čitelná datace 1797. V dolní, jižní části vsi je pozoruhodným především bývalý panský mlýn z druhé poloviny 18. století. Náhon na horní vodu a mlýnské kolo bývaly umístěny u zadní štítové strany. Na severní straně objektu si ještě lze povšimnout, že ven z půdorysu domu vystupovala i pec, po níž zůstala jen jizva dodatečně zazděného otvoru.

Venkovské šlechtické sídlo Hauenštejn (původně snad královský hrad), usazené v krajinné enklávě veskrze romantického prostředí, tak tvoří protipól stále se rozšiřující technologizaci života, umožňující zároveň únik do snově harmonického života minulých staletí v duchu Belle epoque - zlatého věku - konce 19. století.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://sweb.cz/hornihrad

Typ záznamu: Výlet
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) 2, 04.05.2004 v 20:43 hodin
Copyright 1998-2017 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba